O Garančním systému

Garanční systém finančního trhu (dále také jen "Garanční systém") je zákonem zřízená instituce pro zajištění, správu a použití finančních prostředků určených pro zabezpečení a udržení stability finančního trhu v České republice. Garanční systém spolupracuje zejména s Českou národní bankou, Ministerstvem financí a v případě potřeby i s podobnými systémy v ostatních evropských zemích. Garanční systém vznikl 1. 1. 2016 na platformě Fondu pojištění vkladů, přičemž Fond pojištění vkladů se k tomuto datu stal vnitřní jednotkou Garančního systému stejně jako Fond pro řešení krize vzniklý k témuž datu.

Prvním pilířem Garančního systému finančního trhu je Fond pojištění vkladů. V případě, že Česká národní banka označí některou z finančních institucí zapojených do systému pojištění vkladů za neschopnou dostát svým závazkům vůči oprávněným osobám za zákonných a smluvních podmínek nebo soud vydá rozhodnutí o úpadku takové instituce, Garanční systém finančního trhu zahájí výplatu náhrad pohledávek z vkladů klientům této finanční instituce, a to z prostředků shromážděných v tomto fondu. Banky, pobočky bank z jiného než členského státu, stavební spořitelny a spořitelní a úvěrní družstva jsou povinny do Fondu pojištění vkladů pravidelně přispívat formou ročních příspěvků.

Druhým pilířem Garančního systému finančního trhu je Fond pro řešení krize. Finanční prostředky v něm nashromážděné mohou být použity v případě ohrožení stability některé z finančních institucí, které jsou systémově významné/plní kritické funkce na finančním trhu. Pokud Česká národní banka shledá veřejný zájem na jejich pokračování, může rozhodnout o použití některého z nástrojů řešení krize, jejichž cílem je předejít situaci, která by mohla jinak vyústit v nesolventnost, resp. úpadek dotčeného finančního ústavu, a následné vyplácení náhrad vkladů jeho klientům. Nad institucí může převzít dočasně kontrolu a může ji například rozdělit a zdravou část aktiv prodat jinému vlastníkovi. Více informací viz zde. Tento fond tedy neslouží k přímým výplatám náhrad vkladů, ale umožňuje řešení v situacích, kdy je záchrana finanční instituce proveditelná, hodnověrná a ve veřejném zájmu. Do Fondu pro řešení krize přispívají nejen instituce již zapojené do systému pojištění vkladů, ale i někteří obchodníci s cennými papíry, a to taktéž formou pravidelných ročních příspěvků.


K 31.3.2024 disponoval Garanční systém finančního trhu s následujícími finančními prostředky:

- Fond pojištění vkladů: 43,78 mld. Kč

- Fond pro řešení krize: 34,77 mld. Kč

Nad rámec vlastních finančních prostředků má Garanční systém další zákonné možnosti, jak získat dodatečné zdroje, aby všichni klienti, kteří mají na náhradu vkladu nárok, dostali své peníze zpět. Garanční systém může doplnit chybějící zdroje mimořádnými příspěvky, půjčkou na finančním trhu nebo úvěrem od obdobných evropských institucí či případně přímo ze státního rozpočtu.


Milníky v historii

1995
(duben) - zahájení činnosti kanceláře Fondu pojištění vkladů
1995
krach první banky od počátku existence Fondu (Česká banka, a. s.)
2002
rozšíření pojištění na vklady vedené v cizí měně a navýšení maximálního limitu ze 400 tis. Kč na 25 000 EUR
2003
ČNB označila Union banku za insolventní, Fond zahájil svou největší výplatu náhrad vkladů, co do počtu klientů (12,5 mld. Kč, 130 tisíc klientů)
2006
zapojení družstevních záložen do systému pojištění vkladů
2008
zrušení 10% spoluúčasti klientů a navýšení maximálního limitu z 25 000 EUR na 50 000 EUR
2011
zvýšení maximálního limitu na 100 000 EUR, zkrácení lhůty pro zahájení výplat na 20 pracovních dnů
2016
transformace Fondu pojištění vkladů na Garanční systém finančního trhu
2016
(červen) - zkrácení lhůty pro zahájení výplat náhrad vkladů z 20 pracovních dnů na 7 pracovních dnů
2022
Zahájení výplaty náhrad vkladů klientům Sberbank CZ, a.s., dosud největší co do objemu pojištěných vkladů (26 mld. Kč, 120 000 klientů)