Zákonné pojištění vkladů čekají změny. Cílem je větší komfort klientů

Praha, 5. listopadu 2025: Téměř čtyři roky od historicky největší výplaty náhrad pojištěných vkladů Garančním systém finančního trhu v ČR přichází balík změn, který nástroje garance inovuje a posiluje tak, aby lépe sloužily klientům finančních institucí a nabízely operativnější možnosti při řešení krizí finančních institucí.

Většina změn vychází z balíku reforem pro krizové řízení a pojištění vkladů (CMDI – Crisis Management and Deposit Insurance) dohodnutých v rámci EU; čistě lokální novinkou, kterou inicioval český Garanční systém, je digitalizace výplaty náhrad. Nově budou moci klienti zkrachovalé instituce v rámci procesu výplaty náhrad prokázat svou totožnost bankovní identitou a potřebné úkony vyřídit elektronicky. “Půjde o rozšíření možností, jak si prostředky vyzvednout – možnost osobní návštěvy pobočky vyplácející banky, korespondenční žádosti či zplnomocnění třetí osoby samozřejmě zůstane stále zachována,“ popisuje výkonná ředitelka Garančního systému finančního trhu Renáta Kadlecová.

Novinky z balíku CMDI

Další změny přináší balík reforem, který v dubnu 2023 předložila Evropská komise a jehož zveřejnění v Úředním věstníku EU se očekává na přelomu 1. a 2. čtvrtletí příštího roku. Co bude jeho obsahem?

Zvýšení limitu a prodloužení ochranné lhůty u dočasně vysokých zůstatků

Asi největší změnou je zvýšení limitu pojištění u tzv. dočasně vysokých zůstatků– tedy prostředků, které lidem přijdou na účet například v důsledku prodeje nemovitosti sloužící k bydlení, vypořádání dědictví či dalších zákonem stanovených situací. Aktuální limit pojištění těchto dočasně vysokých zůstatků činí 200 000 € (což je dvojnásobek základního pojistného limitu), a tato částka je pojištěna po dobu 3 měsíců od připsání na účet (a to za předpokladu, že s ní člověk nijak nenakládal). “Po transpozici směrnice do českého právního řádu dojde k navýšení tohoto limitu, a to minimálně na 500 000 €. Prostředky v této výši budou, při splnění dalších podmínek nutných k označení vkladu za dočasně zvýšený zůstatek, chráněny po dobu 6 měsíců. Toto je za nás vítaná změna, protože například při výplatě náhrad vkladů po pádu Sberbank CZ jsme viděli, že současný limit 200 000 €; již neodpovídá realitě,“ vysvětluje Renáta Kadlecová.

Zavedení samostatného (odděleného) limitu pro klientské účty u nebankovních institucí

Další novinkou je zavedení samostatného limitu pojištění pro účty vedené nebankovními finančními institucemi ve prospěch jejich klientů. To se týká situací, kdy klienti vloží prostředky za účelem investice nebankovní finanční instituci, která tyto prostředky vloží jménem klientů na účet v bance. Pokud však měl klient v téže bance uloženy své ostatní finanční prostředky, započítaly se obě částky do limitu pojištění vkladů. “Klient nemůže ovlivnit, v jaké bance nebankovní finanční instituce jeho prostředky uložila. Pokud tak měl na svém účtu vklady ve výši 90 000 € a nebankovní instituce do téže banky vložila jeho jménem prostředky ve výši 50 000 €, tak pro pojištění vkladů byl naplněn limit pojištění 100 000 € a 40 000 € bylo již nad rámec zákonného limitu. Nově se tyto částky budou počítat zvlášť,“ popisuje Renáta Kadlecová.

Prodloužení lhůty na vyzvednutí náhrad vkladů

Novinkou je také prodloužení lhůty pro uplatnění nároku na výplatu náhrad vkladů. Zatímco v současnosti mají lidé 3 roky na to, aby si vyzvedli náhradu pojištěných vkladů, nově to bude 5 let. Lhůta bude stejná v celé EU.

Co se nemění a zůstává stejné:

Základní pojistný limit vkladů uložených ve finančních institucích zůstává ve výši 100 000 €. V současnosti je totiž dostatečný a podle dat Evropského orgánu pro bankovnictví pokrývá 96 % vkladatelů v EU, resp. 98 % vkladatelů v Česku.
Výplata náhrad začíná 7 pracovních dní od chvíle, kdy ČNB označí finanční instituci za neschopnou dostát svým závazkům.

Revize rámce pro řešení krizí

Pokud se finanční instituce dostane do problémů, neznamená to vždy, že musí skončit a že jejím klientům budou vyplaceny náhrady vkladů. V některých případech je situaci možno řešit jinými způsoby, které stanoví tzv. Rámec pro řešení krizí. Tento rámec umožňuje, aby v případech, kdy je to ve veřejném zájmu, bylo zajištěno pokračování základních činností banky a tím se předešlo významným nepříznivým důsledkům pro finanční systém. Klíčové hledisko pro uplatnění nástrojů řešení krize je zejména zamezení šíření krize, minimalizace nutnosti využít mimořádnou veřejnou podporu, a tím chránit veřejné prostředky a chránit prostředky osob, na které se vztahuje pojištění pohledávek z vkladů.

Na úrovni EU panuje shoda na rozšíření použití tohoto rámce, což by mimo jiné znamenalo kromě možnosti využití prostředků ve Fondu pro řešení krize i flexibilnější využití prostředků z Fondu pojištění vkladů v rámci řešení krize. O uplatnění opatření k řešení krize rozhoduje ČNB. Využití prostředků ve Fondu pojištění vkladů bude podmíněno limity, aby nevznikl morální hazard a aby byl zachován princip, že nejdříve ztráty nesou akcionáři a nezajištění věřitelé. Cílem zůstává ochrana veřejných prostředků a snaha, aby fondy Garančního systému finančního trhu (tj. Fond pro řešení krize a Fond pojištění vkladů) mohly fungovat jako součást procesu řešení krize nově i u menších a středních bank, je-li dán veřejný zájem na jejich záchraně.

Díky pravidlům platným v celé EU bude mít ČNB různé možnosti, jak zasáhnout v případě krize banky a jak chránit klienty a jejich vklady a zároveň zabránit tomu, aby se problémy jedné banky přelily do zbytku finančního systému. Silným motivem je ochrana veřejných prostředků. Obecně platí, že náklady na řešení bankovní krize by měly nést hlavně banky, akcionáři a investoři, ne daňoví poplatníci.

Zpět na seznam aktualit