Pro banky

Do Fondu pro řešení krize mají povinnost přispívat úvěrové instituce a investiční podniky definované nařízením Komise v přenesení pravomoci (EU) 2015/63 ze dne 21. 10. 2014 (dále také jen „nařízení o pravidelných příspěvcích“). Odkaz na text tohoto předpisu najdete v sekci Garanční systém finančního trhu na stránce Legislativa.

Česká národní banka zveřejňuje úředním sdělením, roční cílovou úroveň příspěvků do Fondu pro řešení krize.

Metodické pokyny ke stanovení příspěvku do Fondu pro řešení krize od 1. 1. 2016 naleznete zde.

Příspěvky se platí v českých korunách na účet Fondu pro řešení krize vedený u České národní banky pod číslem 10006-706011/0710.

Pro pravidelné příspěvky platí následující obecná pravidla

Česká národní banka, po projednání s Garančním systémem, jednou ročně uveřejní úředním sdělením roční cílovou úroveň příspěvků do Fondu pro řešení krize (dále jen „roční cílová úroveň“) podle čl. 3 bodu 3 nařízení o pravidelných příspěvcích tak, aby byla dodržena lhůta podle § 213 odst. 2 zákona č. 374/2015 Sb., tedy aby cílový objem Fondu pro řešení krize byl naplněn do 31. 12. 2024. Při stanovení roční cílové úrovně Česká národní banka přihlédne k požadavku rovnoměrného rozložení výše příspěvků během trvání lhůty a současně náležitě zohlední fázi hospodářského cyklu a případný procyklický dopad pravidelných příspěvků na finanční situaci přispívajících osob.

Pravidelný příspěvek instituce podle čl. 3 bodu 1 nařízení o pravidelných příspěvcích (dále jen „instituce se standardním příspěvkovým režimem“) stanoví Česká národní banka jako roční příspěvek podle čl. 3 bodu 5 nařízení o pravidelných příspěvcích. Podíl základního ročního příspěvku instituce se standardním příspěvkovým režimem na roční cílové úrovni se určí jako poměr výše dluhů této instituce snížených o její kapitál a objem krytých pohledávek z vkladů k výši dluhů všech institucí a poboček institucí z jiných než členských států snížených o sumu jejich kapitálu a celkového objemu krytých pohledávek z vkladů, nestanoví-li nařízení o pravidelných příspěvcích jinak. Podrobnosti a způsob výpočtu výše dluhů a rizikovou úpravu základního ročního příspěvku vymezuje nařízení o pravidelných příspěvcích.

Pravidelný příspěvek instituce se standardním příspěvkovým režimem, která splňuje podmínku podle čl. 20 bodu 5 nařízení o pravidelných příspěvcích (tj. instituce, jejíž celkové závazky bez kapitálu a pojištěných vkladů mají hodnotu nad 300 000 000 EUR a jejíž celková aktiva mají hodnotu 3 000 000 000 EUR nebo méně), se stanoví postupem podle čl. 20 bodu 5 nařízení o pravidelných příspěvcích.

Pro stanovení pravidelného příspěvku instituce jiné než instituce se standardním příspěvkovým režimem a pobočky instituce z jiného než členského státu (dále jen „instituce se zvláštním příspěvkovým režimem“) se obdobně použije výše uvedené pravidlo, že podíl základního ročního příspěvku takové instituce na roční cílové úrovni se určí jako poměr výše dluhů této instituce snížených o její kapitál a objem krytých pohledávek z vkladů k výši dluhů všech institucí a poboček institucí z jiných než členských států snížených o sumu jejich kapitálu a celkového objemu krytých pohledávek z vkladů, nestanoví-li nařízení o pravidelných příspěvcích jinak.

Umožní-li Česká národní banka, se souhlasem Garančního systému, v rozhodnutí podle čl. 13 bodu 3 nařízení o pravidelných příspěvcích uhradit část pravidelného příspěvku v podobě neodvolatelného platebního příslibu, stanoví v rozhodnutí podrobnosti jeho placení a zejména podmínky pro rizikovost, likviditu a diverzifikaci poskytovaného zajištění tak, aby byl platební příslib zajištěný jen nízkorizikovým aktivem nezatíženým právy třetích stran. Platební příslib lze poskytnout a přijmout pouze za podmínek uvedených v rozhodnutí České národní banky a zároveň Fond pro řešení krize tímto zajištěním může volně nakládat a je vyčleněné k výlučnému užití Fondem pro řešení krize k účelům podle § 212 odst. 1 zákona č. 374/2015 Sb. a jiným účelům použití majetku Fondu pro řešení krize. Podíl neodvolatelných platebních příslibů na majetku v příspěvkovém fondu Fondu pro řešení krize nesmí překročit 30 %.

Hradit část pravidelného příspěvku v podobě neodvolatelného platebního příslibu není možné, pokud výše pravidelného příspěvku instituce nebo pobočky instituce z jiného než členského státu nepřevyšuje částku 50 000 EUR.

Pro mimořádné příspěvky platí následující obecná pravidla

Pokud majetek ve Fondu pro řešení krize nepostačuje pro jeho zákonem vymezené účely, rozhodne Česká národní banka o výběru mimořádných příspěvků.

Mimořádný příspěvek nelze uhradit neodvolatelným platebním příslibem.

Celkovou výši mimořádných příspěvků a dobu jejich splatnosti stanoví Česká národní banka po projednání s Garančním systémem, a to tak, že celková výše mimořádných příspěvků bude odpovídat rozdílu mezi výší předpokládaných nákladů na financování řešení krize a majetkem Fondu pro řešení krize; současně však tato výše nesmí překročit trojnásobek roční cílové úrovně příspěvků. Česká národní banka oznámí celkovou výši mimořádných příspěvků Garančnímu systému.

Pro určení podílu instituce nebo pobočky instituce z jiného než členského státu na celkové výši mimořádných příspěvků se použije obdobně postup pro určení výše pravidelných příspěvků.

Ohrozila-li by povinnost placení mimořádného příspěvku likviditu nebo plnění požadavků na kapitál instituce nebo pobočky instituce z jiného než členského státu, Česká národní banka může na žádost instituce nebo pobočky instituce z jiného než členského státu dočasně snížit výši jejího mimořádného příspěvku nebo dočasně pozastavit její povinnost platit mimořádný příspěvek, a to nejvýše na 6 měsíců. Tuto lhůtu lze na žádost instituce nebo pobočky instituce z jiného než členského státu prodloužit. Část mimořádného příspěvku, která v důsledku takového snížení nebo pozastavení nebyla uhrazena v řádné výši nebo lhůtě, se stává splatnou uplynutím stanovené lhůty.